Komentáře: Finanční gramotnost 1910

Od: fred

fred — Mon, 01 Nov 2010 12:17:02 +0000

zajímavý článek …
… i diskuse.

Od: J. Horský

J. Horský — Sun, 31 Oct 2010 15:48:00 +0000

Děkuji za upřesnění
Tu informaci o 12 zaměstnancích mám z knihy Petra Hory: Toulky českou minulostí. Nenajdu už, kde přesně to bylo napsané, vzpomínám si jen, že to bylo uvedené jako holý fakt bez dalších souvislostí a datováno zhruba do poslední dekády 19. století.

Proto upřímný dík Vám za vysvětlení.

Od: yogumin

yogumin — Sun, 31 Oct 2010 08:50:14 +0000

Tu slovni ulohu
jiz davno zpracoval a do zakonu formuloval C. Northcote Parkinson.

Od: Ainsel

Ainsel — Fri, 29 Oct 2010 22:14:31 +0000

Je to potřeba, dneska vidíme absolventy univerzit, kteří podepíšou
Je to potřeba, dneska vidíme absolventy univerzit, kteří klidně podepíšou úvěr s reálnou roční sazbou 65 a více procent a ještě si pak v Černých ovcích mají drzost stěžovat, že je stát nedostatečně chrání :DDD

Když si vzpomenu na články jedné absolventky VŠE v Ona-dnes na ekonomická témata, zejména její článek o hypotečním úvěru který si sama uzavřela a po roce zjistila, že podepsala krásnou ( lákací) sazbu na jeden rok a že teď dostane trh a že úvěr není za hubičku ale jsou v něm skryté poplatkym které ho zvedají někam jinam “ než by si ona představovala“
Ta paní má titul ing z VŠE a neumí si rozpočítat poplatky za uzavření a vedení smlouvy do sazby úvěru, nechápe princip, že banka nabídne levně na jeden rok a štká, že si měla uzavřít za dráž na fix na 5 nebo 10 let a že se cítí podvedena :((((((

Od: Ainsel

Ainsel — Fri, 29 Oct 2010 22:05:19 +0000

také proto progresivita daně z příjmu tou dobou byla úsměvná
Valná většina příjmů za CK Rakouska měla sazbu daně kolem 1 procenta 🙂 ( minimum bylo 0,58 procenta)
Nejvyšší příjmy pak spadaly pod závratnou daň 3,88 procenta.
Přestože se mezi 0,58 až 3,88 procenta dokázalo vtěsnat 65 daňových pásem, dokázal daňové přiznání na první pokus vyplnit téměř každý a nepotřeboval k tomu výpomoc daňových poradců.
Navíc systém v Rakousko-Uhersku prakticky neznal vyjímky a odečitatelné položky.
Je pak jasné, že i s tak malou daňovou sazbou ( kterou nestálo za to nějak škádlit daňovou optimalizací) si stát v klidu přišel na své.

Od: jams

jams — Fri, 29 Oct 2010 18:12:40 +0000

Také si dovolím dodat, že
vídeňské, tj. pro tzv. Rakousko, C. k. ministerstvo kultu a vyučování nebylo jen ministerstvem školství, ale i ministerstvem pro církevní záležitosti (kult), které byly v době „aliance trůnu a oltáře“ státně významné. Zato nemělo v kompetenci sport, státní reprezententace byla tehdy vlastně soukromou záležitostí. 🙂

Těch 12 zaměstnanců mi přijde opravdu málo, domnívám se, že jde jen o úředníky, tj. státní zaměstnance zařazené do hodnostních tříd odpovídajících hodnostem armádních důstojníků. Níže postavení státní zaměstnanci byli nazýváni úředními sluhy, zřízenci, podúředníky a možná ještě jinak. (Nedovedu si představit, že by dnešní obsluha telefonní ústředny ministerstva snesla označení „úřední služka“. :-))

Podíval jsem se do Batovcova almanachu na rok 1908, který uvádí stav někdy koncem roku 1907, a tam se pro ministerstvo kultu a vyučování uvádí [vojenská hodnost odpovídající úřednickému titulu]:
4 odboroví přednostové [polní podmaršálci], 12 ministerských radů [generálmajorů], 8 odborných radů [plukovníků], 13 ministerských tajemníků [podplukovníků], 18 ministerských vicesekretářů [majorů] a jiných úředníků. Ministerstvu byly podřízeny nějaké další úřady (komise, knihosklady, musea…).
Na zemské úrovni pak byla C.k. zemská školní rada. Té české (tj. bez Moravy a Slezska) předsedal zemský místodržitel, práci asi vykonával místopředseda. Dále tam pracovali jako referenti 3 dvorní radové [generálmajoři] a 1 místodržitelský rada [plukovník], výpomocných referentů, všichni s titulem prof. (universitní [podplk. a plukovníci] nebo středoškolští [majoři]?), bylo 10. Zemských školních inspektorů bylo 13, okresních 88. Vše jen pro Čechy, kde bylo tenkráte mnohem méně škol než dnes (maturantů bylo méně než dnes magistrů).

To jen pro doplnění. Byrokracie stávajícího MČMT a jeho dceřinných ústavů, jako je CERMAT, je určitě mnohem větší.

Od: J. Horský

J. Horský — Fri, 29 Oct 2010 16:42:01 +0000

Dovolím si dodat, …
že na sklonku 19. století mělo vídeňské ministerstvo školství 12 (opravdu dvanáct) zaměstnanců. Nabízí se tedy nepřímá úměra mezi moudrostí osnov a počtem ministerských úředníků.

Třeba by to vydalo i na slovní úlohu.

Od: Pavel Majerka

Pavel Majerka — Fri, 29 Oct 2010 14:59:26 +0000

Konečně něco použitelného pro děti
Tohle je dobrý krok kupředu, kromě hromady blbostí – v reálném životě nikdy nepoužitelných se konečně začnou děti učit i další pro život užitečné věci.