Sneste se do reality běžného života kolem Vás. Vaše profese je určitě důležitá, dá se dělat dobře i odfláknout, může být životním posláním i životním stresorem, ale v obecném kontextu není ničím výjimečná, snad je těmi prázdninami.

Stejné to je i ve zdravotnictví. Mělyby být např. nejlepší chirurg primářem či dokonce ředitelem nemocnice, nebo by se tím vedoucím měl stát možná o něco méně dobrý operatér, ale zato člověk s většími schopnostmi řídit nemocnici? Nebo dokonce „nedoktor“?

Proč by tedy ve školství musel být nejlepší učitel ředitelem? Dokáže si někdo představit, že by to třeba byl ekonom/hospodář? To by asi v našich končinách byl oheň na střeše, což?!

Zkusme tedy druhou cestu. Pokud někdo na určitou pozici nemá všechny potřebné vlastnosti, může se zkusit ho na tuto pozici připravit, „natrénovat“ – tedy vzdělat v tom, co bude potřebovat, ale prozatím to na potřebné úrovni neovládá.

Nebo si myslíte, že učitelé mají blíž k ovoci, než k firmě? Je pravda, že ovoce dozrává s časem, pokud ovšem nepřezraje a neshnije. Pak už je k ničemu.

Osobně tabulky považuju za něco, co se vymyká zdravému rozumu, vnímám je jako jednu z výhodných jistot, kterou státní (nebo takové, kde se stát nějak podílí na chodu) organizace lákají lidi, aby pro ten stát pracovali. Jako stravenky, delší dovolenou, příspěvky na rekreaci, firemní vůz, podnikovou chatu, vánoční kolekce, firemní večírky apod. Zkrátka jako něco, co je v kompetenci zaměstnavatele a je to výrazem jeho dobré vůle, příp. zájmu o zaměstnance. Když toto firma nenabízí a přesto u ní mohu dělat zajímavou práci, která mě uspokojuje a za kterou dostanu adekvátně zaplaceno, nevadí mi to. Každý pracovní poměr je už dnes oboustranou dohodou, takže nebudu pracovat tam, kde se mi z nějakého důvodu nelíbí.

S tabulkovými platy mám zkušenost z příspěvkové organizace, kde jsem byla 8 let. Pracovala jsem (nejen já) za 3 lidi, kvalitně, a jiní nepracovali vůbec. …

Je ale otázka, jestli v tomhle je problém. Firma, která nezvládne hodnotit a oceňovat ty, kteří jí přinášejí výsledky, nejspíš nedopadne dobře. V případě škol, řízených kraji a obcemi, tohle zdaleka nemusí platit. A pokud byste se seznámil s praxí, tak byste tušil, že to neplatí.