Na vině je několik větiček v zákoně 159/2010 Sb.: „Za přímou pedagogickou činnost nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo zařízením sociálních služeb se považuje vykonaná přímá pedagogická činnost podle odstavce 3 i v případě, že pedagogický pracovník nesplnil ředitelem stanovený týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti vyplývající z týdenního rozvrhu přímé pedagogické činnosti, protože v době, která se posuzuje jako výkon práce, přímou pedagogickou činnost nevykonával, nebo místo výkonu přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností.“ Těch pár řádků totiž mělo za následek nárůst mzdových nákladů, aniž stát uznal za vhodné školám přidat odpovídající finanční prostředky. A protože ředitelé na rozdíl od státu nemohou hospodařit s deficitem, nezbylo jim než sáhnout učitelům na nenárokové složky platu.
Valná část činností nad rámec pracovních povinností, které byly až dosud ohodnoceny alespoň symbolicky, přestane být oceňována zcela. Pravda, dostalo se nám příslibu, že někdy v budoucnu budou uhrazeny zpětně, mnoho kolegů však už přestalo věřit, že se těchhle světlých zítřků vůbec dožijí, a proto se rozhodli minimalizovat své pracovního nasazení výhradně na pětačtyřicet minut vyučovací hodiny. Jiným úsporným opatřením je zrušení odborného, a tudíž placeného suplování a jeho náhrada pouhým neplaceným dozorem. Přiznám se, že ani já nejsem takový nadšenec, abych dělal zadarmo. Studenti sice volnou hodinu uvítají, nesmyslnost tohoto řešení je však z pedagogického hlediska zřejmá.
A proto se ptám: K čemu nám je, že vláda nesáhne učitelům na platové tabulky, když je svým nesmyslným rozhodnutím, respektive neschopností zrušit paskvil z dílny své předchůdkyně stejně připraví o nemalou část platu? K čemu nám je, že ministerstvo dokáže čerpat miliardy z evropských fondů, za něž se nakupuje často zbytečně drahé počítačové vybavení, když scházejí peníze na zaplacení učitelů, kteří by na něm studenty něčemu smysluplnému naučili? A k čemu nám je, když mlčky přistupujeme na tuhle podivnou mediální hru? Neměli bychom konečně začít křičet, že ministr Dobeš je ve skutečnosti nahý?